Věstník (West, Tex.), Vol. 31, No. 3, Ed. 1 Wednesday, January 20, 1943 Page: 1 of 24
twenty four pages : ill. ; page 14 x 10 in.View a full description of this newspaper.
Extracted Text
The following text was automatically extracted from the image on this page using optical character recognition software:
. Bntered m g^cond claas mail mavter íanaary 3rd... 1£33 ai West. Texas, uader tlíc Ar-t >f Kongres* of Aagmď ?4tfe. 1922.
ROČNÍK (VOL.) XXXI.
WEST, TEXAS, ve středu, (Wednesday) 20. ledna (January) 1943.
ČÍSLO 3.
—- '"TM—.........
příklad Československa světu
SEM RÁD, že mohu vyjádřit za sebe i za
^ I oxíordskou universitu nejen naše zdě-
šení, náš takřka neuvěřitelný hnus
nad činem nacistické moci v Československu,
. avšak rozvněž zvláštní obdiv a, mohu říci, vděč-
nost, kterou cítíme vůči československému lidu.
Anglie dluží Československu mnoho. Byla doba,
kdy tento dluh mohl býti splacen, avšak, jak se
všichni pamatujete, nebyl splacen. Stále jej
dlužíme.
Co se, týká toho druhu německé podlosti, o
kterém dnes uvažujeme, zavření universit a
středních škol, pokus zabiti duši českého lidu
odloučením od všeho intelektuálního dění a
promyšlenou výchovu mládeže k tomu, aby se
stali rukodělnými silami, nižším lidským ple-
menem, otrockým národem, tento druh něme-
cké podlosti bude se řadit mezi nejzvrhlejší zlo-
činy dějin a jistě mezi nejmarnější a nejbez-
nadějnější neúspěchy. Nezničí intelektuální a
umělecký život Československa. Nepřemění če-
skoslovenskou mládež v poslušné drvoštěpy a
nosiče vody. Nemusíme se toho vůbec obávati.
Kdyby nějaký vysoce civilisovaný a vzdělaný
národ odepřel veškerou výchovu zjevně likna-
vému národu, kdyby na př. Francouzi odepřeli
poskytnout! školy černochům, bylo by to velmi
, špatné, ale bylo by to takřka srozumitelné. A-
však toto jest opačný postup. Nacisté, kteří po-
hrdají hodnotami duchovními, nejsou považo-
váni ani svými nej věrnějšími obdivovateli za
myšlenkově vyspělou společnost. Jsou spíše
hrdi na nedostatek své duchovní činnosti; my-
slí-li kdy, myslí svou krví, instinktem, nikoli
mozkem. Vzpomeňte si na dny předmnichov-
ské, na sprosté a brutální tuposti, které Hitler
nakupil na presidenta Beneše a na klidnou dů-
stojnost Benešových odpovědí. Který národ teh-
dy representoval inteligenci a kulturu? Zaji-
sté československý. Kdyby vám někdo položil
otázku, který národ v Evropě se přiblížil v po-
sledních 25 letech k platónskému ideálu vlády
filosofů, mohl by se kdo o to více hlásit, než ze-
mě Masarykova a Benešova? Byli to nejen u-
čenci, kteří se uplatnili, byli to v pravém slova
smyslu filosofičtí státníci, muži vládnoucí mou-
drostí.
Věhlas presidenta T. G. Masaryka, jest ne-
sporně trvající. Jest z těch, kteří popravdě si
zasloužili názvu otce vlasti, jest jedním z hrdi-
nů. patřících celému člověčenstvu. Jeho-ná-
stupci na presidentský stolec nechci vzdávati
komplimenty; bylo by to nemístné. Avšak o
jedné věci se mohu zmínit. Když byla založena
Společnost národů roku 1918 generál Smuts
mluvil o ní jako o “největším kroku vpřed ve
vládě lidstva” a oznámil svou víru, že svět byl
pro to zralý. Na počátku několik národů, nebo
několik vlád ukázalo se opravdu zralými pro
tento velký krok vpřed. Velmi málo jich ukáže
budoucímu historikovi čistý záznam své mezi-
národní politiky; avšak mezi těmi několika vy-
soké místo připadne Masarykově a Benešově
vládě v Československu. Tito státníci měli ob-
zvláště těžký úkol vytvořit téměř nový národ,
Prof. Gilbert Murray, O. M.
řídit jej úspěšně v dobách nesmírně obtížných,
a nejen to, učinit jej pionýrem evropského po-
kroku. Často bylo řečeno, že mezi národy nově
utvořenými nebo znovuzřízenými mírovými
smlouvami v roce 1918 jediné Československo
bylo úspěšným. Zůstalo věrno Společnosti ná-
rodů, nezneužívalo své moci, nevzdávalo se zod-
povědnosti. Během čtyř let, kdy jsem se zvláště
zabýval otázkami menšinovými, Českosloven-
sko bylo jediným státem, který mohl ze své po-
litiky klidně skládati účty a Dr. Beneš jediným
z těch státníků, vázaných menšinovou klausulí,
který vždy byl připraven řešiti tyto obtížné o-
tázky s otevřeným, svobodomyslným a objek-
tivním názorem. Později však, když menšiny v
Československu se staly pouhým nástrojem na-
Mé Čechy.
Antonín Macek.
Mé Čechy!
Jste srdce Evropy tepající,
či nejněžnější, nejjásavější píseň její?
Zde slunce vstalo z chmury
a usmálo se nej teplej i v bělostných oblacích
a zlíbalo novou zemi zaslíbenou,
řek slavných vykouzlilo nádherná zrcadla
i luhy rozpučelé zelení nej vonnější -
a posetou jiskrami nádherných drahokamů.
Má tichá Kanaan, buď zdráva!
Já žiji znovu ten tajemný a svátý okamžik,
kdy vyšlo slunce a mytickým praotcům
ozářilo zjevení života,
zem sladkou, kde bohů dobrých příbytek,
kde zpívají srdce jak prameny
v nej rozkošnějších hlubinách
posvátných hájů.
Mé Čechy!
Zvolám-li jméno to, je mi,
že ze slov těch dýše oběť nej čistší,
dýmající ze svaté obětnice nejvyššího božstva:
lidskosti.
A otvírá se svět tiché něhy a mrtvé slávy.
A vyslovím-li tiše jen jméno to,
je mi, jak by znělo:
má lásko!
cistických intrik a spiknutí proti svobodě a ce-
lému bytí samého Československa, bylo nemož-
né pro československou vládu — jako by bylo
nemožné pro jakoukoli vládu — zdržeti se opa-
tření proti nim.
Když přemýšlíme o současných poměrech v
Československu a Polsku — nebo spíše, když
Angličan, dosud nedotčený temnějšími hrůza-
mi válečnými, úsolovně se snaží si představit!
tu neustálou, neutuchající úzkost, provázející
život v zemích, okupovaných nacisty, teror, u-
trpení, hrdinství, vnucené podrobení se kraj-
nostem podle špatnosti — třeseme se o budouc-
nost. Neexistují čisté stránky dějin lidstva. Uz-
ly, které roztíná meč, jsou lidské uzly, které pak
krvácejí a hnisají. Víme, že války jsou často ná-
sledovány revolucemi; a revoluce jest jen po-
kračováním války pouze s jinými válčícími
stranami a s jiným jménem. Podobně jako vál-
ka, rovoluce sahá po zbrani, neobrací se k rozu-
mu, jako válka, revoluce se neptá “kdo má
pravdu”Z ale “kdo zvítězí?”.
Při pohledu do temné budoucnosti se často
modlím, aby vedení Evropy nebylo úplně v ru-
kou těch, kteří buď zděšeni nesnesitelnými.
křivdami, jež utrpěli nebo viděli, nebo těch,
. kteří znelidštěli oddaností nějakému abstrakt-
nímu dogmatu politického stranictví; kéž ožije
na nejvýznamnějších mí-těch poválečného ve-
dení duch Masarykův a Benešův. Svět volá po
spravedlnosti, a spravedlnost musí zaujmouti
přísné a kruté stanovisko. Avšak modlím se, a-
by ti, kdož budou u moci, vzpomněli jednoho z
velkých výroků presidenta Masaryka: “Spra-
vedlnost jest aritmetikou lásky”.
-V--
Hitlerův dopis Pétaincvi. “Dal jsem rozkaz
obsadit okamžitě Toulon, aby lodi nemohly při-
stav opustit nebo být zničeny. Nařídil jsem také,
aby se — bude-li toho zapotřebí — použilo bez-
ohledného násilí”. To je důležitá, obsažná věta
z dlouhého dopisu, který Hitler poslal maršálu
Pétainovi 27. listopadu, v den obsazení Toulo- '
nu. Ještě 11. listopadu dal Hitler své slovo, že
německé vojsko Toulon neobsadí. Není překva-
pením, že Hitler zapře snadno i vlastní podpis,
ale Toulon je důkazem,.s jakou rekordní rych-
lostí dovede to udělat, Hitler se vymlouvá na
Darlana, jenž ho prý oklamal slibem, že se
francouzské loďstvo bude bránit proti každému
útočníku, a hned na to vydal rozkaz, aby v pří-
padě anglického nebo amerického pokusu o
přistání loďstvo nekladlo odpor. To by byl a-
spoň nějaký argument, kdyby Hitler neříkal
současně něco jiného, uváděje za hlavní důvod
okupace Toulonu okolnost, že chtěl zabránit
potopení francouzských válečných lodí. Jak to?
Ani na podkladě vynuceného příměří nemohl
by Hitler udělat více, než žádat na francouz-
ském loďstvu přísnější neutralitu. Potopení
francouzských lodí nebylo porušením neutrali-
ty, nýbrž vnitřní francouzskou věcí, po které
Hitlerovi nic není. Odúvodňuje-li obsazení
Toulonu tak, jak jsme to uvedli, doznává ote-
vřeně, že se chtěl zmocnit francouzského váleč-
ného loďstva. A. P.
-V-
KALENDÁŘ
23. ledna. Zábava v síni řádu Pokrok Housto-
nu, při hudbě J. R. Bačově, v Houston, Texas.
24. ledna. Výroční valná schůze sokolských
jednot Župy Jižní A.O.S. v Dallas, Tex.
24. ledna. Divadlo “Zelené království” sehra-
jí ochotníci Sokola v Sokolovně na Carl ulici*
Dallas, Tex. Začátek v 6 hodin večer.
Upcoming Pages
Here’s what’s next.
Search Inside
This issue can be searched. Note: Results may vary based on the legibility of text within the document.
Tools / Downloads
Get a copy of this page or view the extracted text.
Citing and Sharing
Basic information for referencing this web page. We also provide extended guidance on usage rights, references, copying or embedding.
Reference the current page of this Newspaper.
Moučka, Franta. Věstník (West, Tex.), Vol. 31, No. 3, Ed. 1 Wednesday, January 20, 1943, newspaper, January 20, 1943; West, Texas. (https://texashistory.unt.edu/ark:/67531/metapth627002/m1/1/: accessed May 25, 2024), University of North Texas Libraries, The Portal to Texas History, https://texashistory.unt.edu; crediting Slovanska Podporujici Jednota Statu Texas.