Věstník (West, Tex.), Vol. 22, No. 12, Ed. 1 Wednesday, January 31, 1934 Page: 2 of 16
sixteen pages : ill. ; page 14 x 10 in.View a full description of this newspaper.
Extracted Text
The following text was automatically extracted from the image on this page using optical character recognition software:
Stená 2. "7 ' , ' '
JAK KRÁSNĚ a lahodně zní tato slova, a
^ kdyby ve skutečnosti veškeré lidstvo se
podle těchto hesel řídilo, muselo by nastati
spokojenější žiti mezi lidem veškerým.
Kdyby alespoň naše veškeré spolkové ří-
zení bylo vedeno podle těchto hesel, mnohé
ustrkování a nesvorné jednání by muselo u-
stoupiti v zapomenutí. Co říkáme o spolko-
vém životě, má se také diti v životě soukro-
mém... ' i'; : : i,' -: : ý; : .hve,ý.ý
Naše matička země se dokolébala k svému
nejjižnějšimu pólu 22ho minulý měsíc, a tak
se opět pozvolna ten jižní bod bude snižo-
vat a severní bod se zdvihat nahoru, až do
22ho června. Nechť již to jmenují Narození
Páně aneb Nový rok, celý svět se těší a dou-
fá. že nastanou nám lepší časy v tomto no-
vém roce.
Náš president Roosevelt zasluhuje veškeru
pochvalu za své stálé přemýšlení, jak by to
Sp. Státy měly zařídit ,aby nastal obrat k
lepšímu mezi všeckým lidem.
Za minulých presidentů několik jednotliv-
ců vykořisťovalo celý národ do té míry, že
dnes asi sto lidi čili sto rodin vlastní a vlád-
ne majetkem celé země Sp. Států. Oni žiji
v přepychu, rozhazuji peníze plnými ruka-
ma k ukojení vášní svých. Kdežto miliony,
jimi vvkořistěných také lidí, mnohdy trpi
nouzi a hladem a čeká, čili musi prosit o
o ty nějaké odpadky, které jim ta bohatší
třída ráčí udělit.
Kdyby Kristus opět přišel na zem — řekl
by opět: “Vlci a lišky mají 'svá lesní doupa-
ta a ptáci svoje hnízda, kdežto syn mnohé-
ho člověka nemá ani tolik svého, kde by
mohl svou hlavu položit.
Mnohý nedbal, aby nějaký majetek na-
shromáždil na svá stará léta, — tomu je
to posud lhostejné, zdali vlastní svůj domov
anebo ne. Ale je mnoho jiných, kteří všude,
kde mohli pomáhali jiným, když tito byli v
potřebě, pomáhali všude kde bylo jim mož-
no, aniž by za své práce byli patřičné ná-
hrady dostali. Konečně přešly roky mladého
nadšení a přišly roky, kdy v jejich stáří děl-
níky do práce nepřijímají. A oni za své dob-
rosrdečné jednání jsou odkázáni na dobro-
činnost svých dítek, neb dobročinných spol-
ků a osad v nichž bydlí. ^
Některé spolky to již mají tak zařízené,
že po jistých letech ony spolky se o své ne-
majetné aneb nemocí postižené starce sta-
rají a také některé dávají jim nějakou pensi
z peněz, které tam za mladších let nasklá-
dali. A zase jiné spolky pokutují své staré
členy za to, že tak dlouho žijí, naložíce na
jejich stará bedra poplatky až čtyřnásobné,
takže chtěj í-li do smrti členy ostati, musi
platit až $72.00 ročně na úmrtí, mimo jiných
domácích poplatků, na tisíc pojistného.
Tedy dle toho zařízení, rodiny členů, kteří
za pár let po svém přistoupení zemřeli, do-
staly náhradu plné pojistky, kdežto rodiny
členů, kteří platili věrně po 30—40 až 50 let,
ty jsou pokutovány za to, že hlava rodiny
tak dlouho žije. (To také jmenují Bratrství).
Ovšem, že oni starší měli být skrblíky a
uložit na stranu tolik, aby úroky z jejich
úspor ony poplatky kryly. To se ale každému
nedalo dělat následkem různých okolností,
a takoví a jejich rodiny by neměly být po-
kutováni, za to, že hlava rodiny dlouho žije.
Mnohé dobročinné spolky již mají podobné
zařízení, a já doufám, že naše SPJST. místo
(Double Indemnity) t. j. dvojnásobné vý-
platy přijme takové opravy, kde by těm star-
ším členům byla poskytnuta úleva aneb čá-
stečná výplata, (jelikož staršími členy budou
všichni, kdo nezemřeli mladí).
Jak jsme již jednou měli, když jsme sklá-
dali po dollaru ročně do záložního fondu,
z kteréhožto fondu po 251etém členství, úroky
z těchto fondů měly platit úmrtní poplatky
tak dalece jak by stačilo těm členům, kteří
přes 25 let u Jednoty byli.
Pak jsme měli ještě jiné zařízení, dle ně-
hož každý člen, který přesáhl 70 let byl o-
právněn k deseti procentní splátce na svoji
VĚSTNÍK
ve středu, dne 31. ledna 1934.
Lidskost a bratrství.
pojistku, z kteréžto sumy měly být jeho běž-
né poplatky stáhnuté, tak že do 80 let měl
by každý člen celý obnos vyplacen aniž by
musel zemříti. Byl to jakýsi slib členstvu v
době té přistupující a dle mého náhledu ty-
to ustanovení neměly být rušené. Bylo-li vy-
počítáno, že by naše peněžní kvóta pozbý-
vala stoprocentní hodnoty, tak se raděj mělo
na poplatcích něco přidat, aby se vlk nasytil
a beran aby zůstal celý. •
Přidáním dvojí á: < bi é lálu idy nc vidím
žádného prospěchu pro celou Jednotu.
Clen by platil dost malý úvyšek, a v krát-
ké době po jeho přijmutí dostal by dvakrát
tolik v pádu jeho úmrtí než dostane ten,
co tam stále po celý život platil, třeba i ce-
lých padesát let.
Dle mého náhledu, kdo chce, aby jeho ro-
dina dostala větší plat než jiní v pádu ú-
mrti, nechť sobě vezme větší pojistku a pak
také může přibrat pojistku od jiných spol-
ků. jako činili náš Jim West, Jesse Jones a
jiní, kteří nesou pojištění až přes milion ■
dolarů u několika společností
Když máme nové pojistky přibírat hleď-
me je tak složit, aby každý člen po jistém
čase byl chráněn v pádu stáří, neschopnosti
k práci nabyti aneb v nemoci jim samým ne-
zaviněné.
Máme dobrou Jednotu v celku vzato, po-
zůstávající z lidu tak zdravého jako ten
nejzdravější ve Spojených Státech, t. j. 90
procent lidu rolnického a málo městského a
také podnebí státu Texas, co se zdravotního
stavu týče, vyrovná se aneb předčí mnohé
nej zdravější státy ve Sp. Státech.
Lituji jen toho, že moje finanční pomě-
ry mi toho nedovolují, abych mohl mezi
krajany se rozejet a věnova můj čas orga-
nisační práci. ■" -"J: : -1 '■ c ■ ;"'t. :
Minulý podzim hned od léta zachvátila
mne senná chřipka (Hayfever), která mne
držela až clo zimy. Ale nyní se opět cítím lé-
pe a jestli sobě některá osada, kde posud
spolku není, přeje moji pomoci, aneb jestli
některý řád by sobě přál abych na určitý
den aneb pár dní s pomocí jejich úředníků
jim vypomohl v agitaci pro získání více čle-
nů, tak budu hledět na požádání podle mo-
jí nej lepší možnosti vám vypomoci.
Obzvláště vás maminky vyzývám, abyste
se všemožně přičinily vaše dítky pro Jedno-
tu získati. Řekněte jim, že tato Jednota S.
P.J.S.T. byla první česká jednota v Americe,
která přijala ženy do svého středu rovno-
právně s muži, a podle výroku českých ce-
stujících po Sp. Státech, oni soudí, že v Te-
xas se naše Československá řeč nejdéle udr-
ží ve Sp. Státech, jelikož naše členstvo po-
zůstává přes devadesát procent z lidu rol-
nického, kde se lid tak rychle neodnárodňu-
je, jak se děje ve městech. Pak také proto,
že pozůstává z velké většiny z lidu rolnické-
ho máme to nejzdravější členstvo ve Sp.
Státech, neb člověk pracující pod sluncem,
na čerstvém vzduchu nepodléhá tak lehce
když dítkům matka umírá.”
To samé platí o otci! Obzvláště o tom,
který nevzal pojištění na život u tak dobré-
ho. volného a bezpečného spolku jako jest
Texasská Jednota S. P. J. S. T.
Třebas by se vám tento dopis nelíbil a
tak mnohé moje jiné jednáni a třebas by
se vám některý člen jiný aneb jiný úředník
u Jednoty naší nelíbil a slyšeli jste různé
pomluvy na nás od tak mnoha lehkomluv-
ných lidí, kteří nikdy nic dobrého u jiného
nevidí — porovnejte jejich celoživotní jed-
náni s naším celoživotním jednáním a shle-
dáte, že tito pomluvači nejsou hodni, aby
jim bylo dovoleno řeménky u botku vázat
těm lidem, které pomlouvaj.
Cesty mohou by ti rozličné, ale vůli máme
míti stejnou: pomáhat a rozšiřovat zásady,
na nichž naše Jednota založená jest.
Tyto zásady budou více váženy a vzpomí-
nány až nás zde více nebude. Pokud žijeme,
je to naší povinností připravit cestu pro ty,
kteří po nás přijdou. Tak na to hledí
Váš, 1
I. J. Gallia.
Děti L. N. Toistého jsou po celém světě ve
vyhnanství. Tragedie rodiny největšího ru-
ského myslitele je bolestná. Dcera Taťana
žije nyní v Římě a vypráví o tom takto:
Z Ruska prchla jsem r. 1932. Nejprve jsem
byla hostem presidenta Masaryka, přítele
mého otce. Mám ha tyto dny života nejkrá-
snější vzpomínky. Masaryk je skvělý, vzá-
cně vzdělaný člověk. Z Prahy dostala' jsem
se do Paříže, kde trávila jsem těžká léta,
velmi špatně žila o hladu. Má dcera hotovi-
la umělé květiny ze skla a vydělávaly jsme
také něco šitím. Pak stala se dcera steno-
typistkou (písařkou na stroji a stenograf-
kou) a večer pracovala doma. V r. 1931
hrálo v Paříži ruské divadlo otcovu hru “Ži-
vou mrtvolu” za řízení Pitojevova. Má dce-
ra měla v ní úlohu a malý proslov. S tím-
to divadlem jsme přišly do Říma. Zde se syn
nakladatele velkých italských novin zami-
loval do mé dcery, oženil se a bydlí na stat-
ku na venkově. U dcery objevila se z pod-
výživy tuberkulosa — má malého hošíčka a
opět naději na přírůstek. Má sestra Alexan-
dra, jež pracovala s otcem, je v Americe,
kde má farmu; bratr Ilja Tolstoj je také v
Americe, ale daří se mu špatně, je nemocen.
Nejstarší bratr Sergěj je v Moskvě. Jasnou
Poljanu naší rodině vzali bolševici a pone-
chali jí jen jednu světnici. Bratr Michal je
v Maroku u svých dětí a Leo Tolstoj žije
v Paříži bez zaměstnání. . . Tak jsou děti
velikého ruského á světového spisovatele
Toistého rozptýleni po celém světě: v Ameri-
ce, v Římě, v Paříži, v Rusku a — v Afri-
ce.
RŮZNÝ NÁZOR
Boháč prohlížel si znamenitosti velkého
indického města. Když se dověděl, že tam
různé "chorobě, jako člověk pracující uvnitř bydlí tak učený mudřec, rozhodl se i jeho
domků, obzvláště ve větších městech, kde navštívit. Mudřec, jménem Vidyasagar, ho
je vzduch nečistý. vlídně přivítal a vida, že ho přivedla jen
Co se týče otázek náboženských a politic- pouhá zvědavost, prováděl ho po celém do-
kých, které tak často rozrývají svornost me- mě. Přišli také do knihovny a boháč se vel-
zi sousedy a spolky, tyto otázky jsou úplně mi podivil při pohledu na tolik knih. Pra-
z naších spolkových schůzí vyloučené. vil: “Jsi velmi pošetilý, že kupuješ tak dra-
Dále každá rodina hledí aby jejich domek hé knihy, některé dokonce až z Evropy.”
byl pojištěn. Ale z pojištěných domků ani pět Mudřec se usmál, ukázal na krásný šál ho-
ze sta neshoří, kdežto ze sta lidí sto jich ze- stův a zeptal se: “Co jsi dal za ten šál?”
mříti musí. Tedy máte-li domek pojištěný “Aach, ten je pravý benáresský, znamenitá
částečně, měli byste míti život pojištěný co práce, stál mne přes pět set rupií,” odpově-
možná v největší hodnotě. Dnešní dobou clěl chlubný boháč. Nato řekl Vidyasagar:
automobily zabijí a poraní více lidí, než se “obyčejná houně by tě stejně zahalila i hřá-
jich zabije ve válce. A když ulehnete na ia> A k čemu máš u hodinek ten tlustý
smrtelném lůžku a lékař vám řekne, že vám ziatý řetěz, když by jej stejně dobře na-
není možno z té nemoci vyváznouti aneb hradila obyčejná tkanice? Jsi velmi pošeti-
že se z toho poranění více neuzdravíte, — iý, bratře, kupuješ-li tak drahé a neužitečné
již je pozdě na pojištění pomýšlet. věci.” Každý z nich viděl radost života v ně-
Famatujte na slova básníka, který psal: čem jiném, proto si vzájemně nerozuměli.
“Že není ve' světě truchlivější doby, . jako Jj/: ? A. M—c.
Upcoming Pages
Here’s what’s next.
Search Inside
This issue can be searched. Note: Results may vary based on the legibility of text within the document.
Tools / Downloads
Get a copy of this page or view the extracted text.
Citing and Sharing
Basic information for referencing this web page. We also provide extended guidance on usage rights, references, copying or embedding.
Reference the current page of this Newspaper.
Moučka, Franta. Věstník (West, Tex.), Vol. 22, No. 12, Ed. 1 Wednesday, January 31, 1934, newspaper, January 31, 1934; West, Texas. (https://texashistory.unt.edu/ark:/67531/metapth625858/m1/2/: accessed May 26, 2024), University of North Texas Libraries, The Portal to Texas History, https://texashistory.unt.edu; crediting Slovanska Podporujici Jednota Statu Texas.